zabasnicka.cz

Pár netušených veršů

"Existuje láska a všechno mimo ní zírá do bezedné propasti." Bertrand Russel

Pár vědomých dojmů,
které mě tlumí.
Buším Ti do vědomí,
aniž to tušíš.

Mám v duši
splýn meluzíny
a má láska
k tobě
se spouští
mizí jak dým.

Verše tikají tmou,
v proudu řek
a já už vím
co bych ti řekl

Nesnáším chvíle čekání,
rozpaků, váhání.

Kdekdo je dál,
než jsem já dneska s tebou ...

Bez názvu

Denně Tvá i svá,
živá záře ohně,
na dně slávy lásky,
úžívá opilé lávy,
milováni z rudé láhve,
erupce slunce.

Plameny v očích

Červená v Tvých očích,
červená v mých,
modré,
uplakané,
smývající nebe,
líbající se nad námi.

      A teď,Ty,

nic neříkající, bezobsažné, beztvaré, vizuální, internetové, "Č"...ČIN!

        Pohleď vzhůru, otevři prudce pronikavé, ale unavené oči, zkousni, prokopni ven, out, nič, mé cihly zdí. Zároveň se ale včas chytni, co možná nejpevněji, oprýskané, velké ztěžklé, kliky, škubni zrezivělými panty mých prožitků, silně, tvrdě i jemně, pozvolna, odhodlaně, k davu, z darů, spěchu, k užití myšlení.
        Klekni, ohni se v kolenou, křič, plač, směj se, raduj se, ponoř se a zaboř v hněvu, ale to nejpodstatnější pro mně je sdílení... Pak možná, určitě...budou mé tajné komnaty, jejich zákoutí, uličky, trasy, mapy, zpříma, v průběhu dějů, nezřetelně, neúnavně kráčet spolu s Tvými?!

        Až teprve pak budou výhradně a neodmyslitelně moje stránky mít to pravé výhradné svébytné právo vzniku...

Tristan Tzara: Manifest o lásce slabé

a o lásce horké

Vezměte noviny. Vezměte nůžky. Vyberte v novinách článek tak dlouhý, jak dlouho chcete mít svou báseň. Vystřihněte článek. Potom pečlivě vystříhejte slovo za slovem a z toho článku a naházejte je do pytlíku. Lehce zatřepejte. Vytahujte potom výstřižky, jeden za druhým a skládejte je v tom pořadí, jak jste je vytahovaly. Pečlivě slova opiště. Báseň se nám bude podobat.

Matesova nedokončená

Jsem sám, nevím co?
Můžeš mít říct co jen nic?
Já nevím, kde a co?
Poznávám však co kdy a jak?

...bych oslovit dívky mých snů a však jednoduchost lidí mých blízkých vzbuzuje ve mně zoufalství
... jak poušť...to co lidé nazývají prázdno

Snad doufám že jen ten či ta pochopí, že má slova nezůstají jen pouhou vizí!!!